Meziprostor

malba na spáleništi, 3x2 m, biologicky odbouratelná barva Creativ C2005 s ekologickým certifikátem nezávadnosti, Noia, Galicie, Španělsko 2016



Již dlouho se zabývám iluzivním zobrazováním a zajímalo mě si vyzkoušet opačný princip než v předešlých pracích. U nich šlo o konturaci všech tvarů a linií ze kterých se objekty skládají, čímž jsem docílil jejich vytahování směrem ven z objektu. U této malby jde pouze o vnější konturaci objektu, která naopak způsobuje potlačování všech tvarů do jeho vnitřku.

Bílá vnější linie stráhává pozornost sítnice, čímž dochází k efektu zplošťování tvarů uvnitř objektu. Díky tomu je vnímáme spíše periferním viděním, tedy rozostřeně. V návaznosti na předchozí práce kdy vytahuji a tedy zostřuji všechny tvary v objektu bílými liniemi, zde zostřuji pouze vnější tvar a dostávám se na hranici prostorového vidění. Zamýšlel jsem se nad možnostmi 2D a 3D vnímání a zajímalo mě, jestli jsme schopni vidět pouze v těchto dvou dimenzích, nebo zda se můžeme pohybovat na nějaké škále mezi nimi. Tedy jestli jsme schopni vidět například 2,5D a jak by takové 2,5D zobrazování mohlo vypadat. Jak by se dal zobrazit meziprostorový průzor?

Tato malba je toho zkouškou. Je založena na principu deformace 3D malby, kdy tento zplošťující efekt je vidět pouze z jednoho místa při pohledu na strom. Ale myslím, že tak je to v pořádku a že meziprostorový průzor, pokud nějaký existuje, bude vidět také pouze z jednoho určitého místa. Otázkou zůstává zda půjde vždy jen o iluzi, tedy oklamání smyslů, nebo zda tuto schopnost může lidský mozek a potažmo oko doopravdy mít. Ať tak nebo tak, myslím že vždy bude záležet na úhlu pohledu.

Malba vznikla na rozsáhlém spáleništi v Galicii, požár tu před čtrnácti dny zničil několik hektarů lesů a zanechal nejen spoušť, ale i spoustu žárem zkroucených stromů. To místo ještě vonělo



Patrik Proško