Dobro

Expanzivni plastika, Výstava skupiny Reprezentace, Trafo gallery, Praha 2014



V pohádkách je dobro dobré a zlo zlé. Ale realita je jiná a tak dobro ani zlo nemají tak jasný tvar. Jak dobro, tak zlo, slouží existenci. Dobro ji podporuje a zlo ji ničí. Dobré je vše, co podpoří existenci a život. Zlé je vše co usiluje o její zánik a smrt. Zdálo by se rozumné, otevřít se dobru a uzavřít zlu. Jenže. Existence jednoho může znamenat zánik druhého nebo jeho omezení stejne tak, jako vznik něčeho nového. To vše je z pohledu jedné existence dobré. Smrt jednoho je dobrá pro život druhého. Naše dobro nemusí být dobrem pro zbytek lidstva. Dobro totiž neexistuje samo o sobě. Není skryté, ani není nikde jinde. Je v nás. Ale i není. Zkrátka dobro je dobrý sluha, ale zlý pán. Proto se musíme ptát na existenci čeho nám záleží neboť právě tím ukáže dobro svoji pravou tvář. Dobro je v pohádkách milé, hodné a moudré. Ve skutečnosti je však promiskuitní a své služby nabídne každému. Bez svědomí, bez morálky, bez humánních hodnot a především bez váhání.

Jindřich Červenák, kurátor výstavy

V rámci výstavy "Reprezentace dobra" jsem vytvořil instalaci přímo pro prostory Trafo Galerie, kde se výstava konala. Vždycky jsem se snažil ze sebe vymáčknout to nejlepší a nejinak tomu bylo i v tomto případě. Byla to expanze mého dobra.

Lákalo mě využít stěžejní bod galerie. Proměnit to místo v živé a dýchající srdce, byla to centrální věc, nemohl jsem mít menší ambice. Použitím tvarů dětských nafukovacích hraček se socha stala pozitivně roztomilou a sjednocující bílá ji natřela na dobro. Na dětské dobro? Možná. Spíš červ, který se chce roztáhnout po celý místnosti, ale místama uchází až nakonec splaskne úplně. Dobro pod nátlakem? Možná. Může být dobro maska? Určitě. Schovávám se i já za masku svého dobra? Pravděpodobně ano, protože jinak bych ho nedělal tak velký. Trochu se tam nadýmalo a když hrála hudba, tak se celé chvělo. Většinou to dobro myslí dobře, vypadá dobře a člověk se v jeho blízkosti cítí dobře. Jen ale do chvíle, než je nafouklé příliš. Nafouknul jsem ho tak moc, až mi bouchlo pod rukou.

Moje vlastní dobro mi bylo nebezpečný, ale co může člověk udělat lepšího, nežli něco dobrého?



Patrik Proško